Čelem vzad číslo 9 - úvod

Jsme rádi, že jste nám i přes delší časový odstup od minulého čísla - zachovali svou čtenářskou přízeň, dokonce se zdá, že další čtenáři, především mimopražští (např. z Mladé Boleslavi nebo České Lípy), přibyli, takže zatímco náklad čísla 8 dosáhl i s dotiskem 170 výtisků, číslo 9 podle všeho pokoří hranici 200 kusů.

Jsme historickým občasníkem, nemáme pravidelnou periodicitu, ale na druhé straně nás těší, že řada z vás se již před mnoha měsíci začala dotazovat po novém čísle. Kdy spatří světlo světa, to však záleží také na vás. Znovu připomínáme, že jsme sice středoškolským časopisem Gymnázia Budějovická, ale časopisem otevřeným komukoli z nejrůznějších typů škol, a nebráníme se ani širšímu záběru. Toto číslo tak obohacuje článek M. Jakaba (Příběh jedné veduty...), jinak odborného pracovníka Okresního vlastivědného muzea v Českém Krumlově, má tam ostatně na starost i kontakt se školami. R. Eichl (článek Římské diktatury) je v tuto chvíli již doktorandem na FF UK (překladatelství a tlumočnictví).

Naše domácí autorské zázemí prošlo také určitou obměnou, někteří kmenoví autoři studují na vysokých školách nejrůznějšího zaměření, ale přesto na nás nezapomínají (J. Machačka o Kateřině Veliké), nicméně nadále platí, že ostatní příspěvky, včetně hlavního rozhovoru s prof. Hrochem, jsou opravdu původu středoškolského. Z nových jmen nezapomeňme na Evu Kubátovou z kvarty osmiletého gymnázia.

Sluší se také poděkovat tomu, který dal časopisu jeho charakteristickou grafickou podobu a dělal tak i několik let (!) poté, co přestal být studentem gymnázia, pomáhal nám i při svém vysokoškolském studiu. Ota Plundr ostatně byl i tím, kdo v roce 1995 zhmotnil původní ideu jakéhosi historického sborníčku do podoby tohoto historického občasníku. Doufáme, že můžeme poděkovat i za vás!

Zdá se, že šťastnou ruku jsme měli i při hledání Otova nástupce - grafickou úpravu 9. čísla včetně přípravy pro tisk zajistil Petr Mazánek, student třetího ročníku čtyřletého gymnázia. Právě on dal časopisu také nový rozměr: kromě klasické formy si teď můžete zalistovat jeho stránkami i na internetu; budeme rádi, když si tuto adresu nenecháte pro sebe.

Také případný kontakt s námi (čtenářské ohlasy i autorské příspěvky) se může stát jednodušší - kontaktní adresy vč. e-mailů najdete zde.


Na obálce jsou vyobrazení vztahující se k seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO, toho se ostatně týkají i dva články a znovu se k tomuto tématu vrátíme někdy příště. Na titulní straně je interiér katedrály Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci u Kutné Hory, v 18. století jí vtiskl nesmazatelnou pečeť tzv. barokní gotiky geniální architekt J. B. Santini. Ze slavných zahraničních památek jsme na zadní stranu vybrali korunovační katedrálu francouzských králů v Remeši.

Obsah tohoto čísla