Čelem vzad číslo 12 - Osobnosti

Přejít o stránku zpět   Vytisknout tuto stránku   Poslat článek e-mailem   Kniha hostů   Přejít o stránku vpřed

TIP: publikace České dějiny do roku 1914 Evropa do roku 1914 a od hlavního redaktora stránek Čelem vzad.
Ostatní články v této kapitole: Masaryk a Rukopisy
Zobrazit všechny články v této kapitole
Návštěvnost článků
Obsah tohoto čísla

Kráska, která přichází

Autor: Tereza Krupová
Hodnocení článku: 3.99 Hodnocení 3.99 z 5 (75 hodnocení)
 
Ohodnoťte článek "Kráska, která přichází":
 Hodnocení 1 z 5 (nejhorší)
 Hodnocení 2 z 5
 Hodnocení 3 z 5
 Hodnocení 4 z 5
 Hodnocení 5 z 5 (nejlepší)

Nefertiiti. Jedna z nejznámějších postav historie starého Egypta.V červnu roku 2002 ohlásil tým britských archeologů údajnou identifikaci mumie známé královny. Zpráva se ihned stala téměř celosvětovou senzací. Pochybnosti o totožnosti úchvatného nálezu však na sebe nedaly dlouho čekat - a tak jedna z nejkrásnějších žen egyptské historie rozvířila již tak neklidné vody archeologie ještě tři tisíce let po své smrti. Není proto divu, že byla osobností neméně zajímavou i za svého poměrně krátkého života.

"A velká manželka krále, jeho miláček, paní obou zemí Nefernofruaton Nefertiiti ať je živá, zdravá a svěží na věky věků…"

Amenohotep IV. – AchnatonTakto oslavuje Amenhotep IV. (Achnaton) "velkou královskou manželku" ve svém Hymnu na Atona. Amenhotep IV - kacířský král z 18. dynastie (celým jménem Nefercheprure Vaenre Amenhotep, vládl 1365-1340 př. n. l.) - je znám především pro své rozsáhlé náboženské reformy, prosazování monoteismu, uznávání pouze boha slunečního kotouče Atona. Sám si změnil jméno - z Amenhotepa, které znamenalo "Amon (dosavadní bůh) je spokojen", se tak stal Achnaton, tedy "sloužící, prospěšný Atonovi". S pevnou vírou tak začal uskutečňovat své náboženské plány. Dosavadní hlavní město Egypta Théby opustil, jelikož jejich ochranným bohem nebyl nikdo jiný než nemilovaný Amon, a založil město nové. Centrem říše se tedy dočasně stává Achetaton (Amárna), vybudovaný za neuvěřitelné tři roky. Poloha "Atonova obzoru" je přibližně v poloviční vzdálenosti mezi Thébami a Mennoferem ; bylo to prý jedno z nejúchvatnějších měst své doby. Po povýšení boha Atona se Achnaton (nazývaný tak asi od 4. roku své vlády) prohlašuje za jeho hlavního velekněze, což je na tehdejší dobu poměrně výjimečné, jelikož dosavadní faraóni se považovali za přímé zosobnění boha na zemi. Pokud byl Achnaton alespoň částečně úspěšný ve věcech náboženských, nedá se to povědět o problémech politických. Jeho zájmy o politiku byly mizivé, uchyloval se především k umění a literatuře (viz Hymnus na Atona). Za poměrnou prosperitu Egypta vděčí především dobré administrativě.

Proslulá busta královny NefertitiNěkteré zdroje dokonce připisují právě Nefertiti nemalý podíl na náboženských reformách. Přesný původ královny skrývá také mnoho nejasností. Jedna z možných variant hovoří o Nefertiti jako o princezně Taduspě, dceři krále říše Mitanni, která byla pro obnovení spojenectví mezi oběma zeměmi provdána (v necelých patnácti letech) za Amenhotepa III., tedy otce Achnatona. Zřejmě po svatbě přijímá jméno Nefertiti - "Kráska, která přichází". Po jeho smrti prokázala dostatek obratnosti a ctižádosti a v sedmnácti se stala manželkou syna svého mrtvého manžela. (Vybudovat si tuto pozici nebylo jednoduché, jelikož o sňatku s Amenhotepem IV. uvažovala například i jeho vlastní matka Teje).

Tento fakt je ovšem zapotřebí brát s jistým nadhledem, jelikož některé prameny považují za mitannskou princeznu jinou Amenhotepovu manželku - Kiju, shodou okolností matku Tutanchamonovu (původně Tutanchaton). Jen na okraj připomínám, že Tutanchamon se stal celosvětově známý po nálezu nepoškozené hrobky s mumií r. 1922 v Údolí Králů (archeolog H. Carter). Samotná Kije ale pravděpodobně upadla v nemilost, jelikož její jméno bylo vymazáno z monumentů a pohřební výbava předělána pro potřeby jiného smrtelníka.

V současné době odborníci povětšinou zamítají Nefertitin královský původ. Nefertiti svému manželovi porodila celkem šest dcer. Nebyla však pouze královskou manželkou, ale stala se z ní dokonce spoluvládkyně - bylo jí povoleno vykonávat významné rituály (např. náboženské popravy), které byly jinak doménou krále. Společná láska k přírodě a umění zavedla pár k sochařskému mistru Thutmosovi, který, aby se nejvíce přiblížil realitě, vyrobil sádrový odlitek Nefertitiny tváře, podle něhož vytvořil snad nejznámější vápencovou bustu světa, kterou je dnes možné zhlédnout v Berlínském muzeu. (Němečtí archeologové bustu v podstatě odcizili, jelikož Egypt vydal povolení vyvážet pouze "bezcenné vzorky", což archeologové v tomto případě nerespektovali. Jako trest za "krádež" jim byl udělen zákaz provádění vykopávek po dobu dvou let. Nález je z roku 1912.) Jelikož dílu chybí části uší a levé oko, objevují se i domněnky o záměrném nedodělání či znetvoření sochy z důvodu odmítnuté lásky k Thutmosovi (o celém Nefertitině životě vůbec existuje mnoho bujarých představ pramenících z velké představivosti autorů zejména populárních historických publikací).

Nedokončená busta královny NefertitiSpolečné štěstí se ovšem začalo pomalu hroutit, přispělo k tomu i úmrtí jedné z dcer a Achnatonova choroba, kvůli níž se stal nepříjemným na své okolí. Faraón zemřel a Nefertiti musela znovu čelit problému s udržením vlády. Uvažovala o sňatku s nevlastním synem Tutanchatonem, který ovšem ve svých dvanácti letech podléhal vlivu vrchního velitele vojsk Haremheba, oba totiž vyznávali kult boha Amona. Nakonec se Tutanchaton po změně jména (Tutanchamon) stěhuje do Théb. Město Achetaton se stává zapomenutým, zůstala v něm jenom časem proklínaná Nefertiti. Ve věku asi třiceti pěti let dříve milovaná "Přicházející kráska" zemřela. Její jméno bylo - stejně jako Achnatonovo - vymazáno z dobových reálií; Egypt se vracel k původnímu kněžství. Pro zachování svého života v posmrtném světě se nechává pohřbít na neznámém místě…

Spor o totožnost mumie zřejmě zatím nemá blízký konec. Proto nečekejte ani ode mne jasné rozřešení této archeologické záhady. Pokusím se vám alespoň stručně načrtnout všechna "pro a proti", která se mi podařila k tomuto problému zjistit.

Dvě nejmladší Achnatonovy dcery – malba z AchetatonuVšechno začalo objevením tajné boční komory v hrobce KV35 (Údolí Králů v Luxoru) v roce 1898 francouzským archeologem V. Loretem; nálezu nebyla zprvu věnována velká pozornost. Tři nalezené mumie (pojmenované "Mladší žena" - dnes určovaná jako Nefertiti, "Starší žena" a "Chlapec") byly po prozkoumání použitých metod balzamování zařazeny do 18. dynastie, což se shoduje s obdobím, kdy Nefertiti žila. Zatímco si je dr. Jane Fletcherová (University of New York in England) téměř jistá, že jde o královnu Nefertiti (hrobku navštívila poprvé v červnu 2002, poté prováděla množství výzkumů za asistence Discovery Channel), generální tajemník egyptské Nejvyšší rady pro památky Zahi Hawass považuje vše za velmi málo pravděpodobné. Pochybuje i o ženském pohlaví nalezené mumie, které potvrdila anatomie pánve. "Jsem si jistý, že tato mumie není ženského pohlaví," tvrdí Hawass a dodává: "Nefertiti porodila celkem šestkrát, takže by její kyčelní kosti měly být vzdálenější, tato mumie je má ale velmi úzce u sebe." Dalším zajímavým jevem je dvakrát propíchnutý ušní lalůček, který měl být údajně znakem královen, i toto ale Hawass upřesňuje: "Takto propíchnuté uši se objevují u obou pohlaví. Všechny královny totiž měly většinou náušnice ve svých parukách a ne v uších, navíc mumie muže nalezená vedle údajné Nefertiti měla v uších také dvě dírky."

Ledňáček mezi papyrusy – malba voliéry královny Nefertiti v AchetatonuArcheologové v komoře našli paruku, kterou nosily královny v tomto období. To ale nemusí znamenat, že má spojitost s nalezenými mumiemi, protože v minulosti docházelo k častému vykrádání hrobů, snadno se tak mohlo stát, že zloděj paruku při krádeži pohodil na místě, které s ní nikterak nesouviselo.Nabízí se otázka využití testů DNA, díky nimž by bylo možné určit téměř na sto procent, s čí mumií máme tu čest. Tady však narážíme na problém, který jsem již zmiňovala výše - Nefertiti nejspíše opravdu nepocházela z žádného královského rodu, proto její vzorky nelze s ničím porovnat.

Dalším rozporuplným faktorem je věk mrtvé. Nefertiti zemřela ve věku přibližně třiceti pěti let, zatímco archeologická zpráva o věku mumie se pohybuje mezi osmnácti až třiceti lety.

K teorii, že jde o královskou manželku přispívá otisk čelenky, která byla taktéž královninou ozdobou. Hlava byla nalezena oholená a zdeformovaná silnými údery, jež by vysvětlovaly nenávist k Nefertiti kvůli náboženským reformám.

Zkoumání mumií se provádí veskrze moderní technikou. Přemísťování kvůli provedení rentgenu se stalo již minulostí. Firma Canon vyvinula v roce 2000 speciální digitální radiografický systém CXDI-31, který díky své hmotnosti (2,8 kg) a rozměrech přibližně formátu A4 umožňuje velmi šetrný průzkum nálezů. Digitální snímky jsou hotovy během tří sekund, díky vysokému rozlišení ploché obrazovky (6,5 milionu pixelů) jsou zřetelné i nepatrné detaily kostí. Přístroj také okamžitě poskytne trojrozměrný pohled na kostru a pozorovateli se tak naskytne jedinečná možnost "prohlídky" uvnitř mumie.

Předložila jsem vám některé podstatné informace vztahující se k záhadě egyptské krásky. Nyní se sami rozhodněte, ke které verzi se přikloníte a kým pro vás bude archeologický nález vedený pod názvem "Mummy 61072"…

Použitá literatura
Egypťané a první civilizace, Praha 2000
L. Michalec, Mumie pod rentgenem, Časopis 21.století, září 2003, str.48-50
J. Polišenský, S. Ostrovská, Ženy v dějinách lidstva, Praha, 2000
I. Shaw, Dějiny starověkého Egypta, Praha 2003
V. Zamarovský, Bohové a králové starého Egypta, Praha 1979
http://dsc.discovery.com/convergence/nefertiti/nefertiti.html
http://egyptica.wz.cz

 
Ohodnoťte článek "Kráska, která přichází":
 Hodnocení 1 z 5 (nejhorší)
 Hodnocení 2 z 5
 Hodnocení 3 z 5
 Hodnocení 4 z 5
 Hodnocení 5 z 5 (nejlepší)


Ostatní články v této kapitole: Masaryk a Rukopisy
Zobrazit všechny články v této kapitole
Návštěvnost článků
Obsah tohoto čísla
TIP: publikace České dějiny do roku 1914 Evropa do roku 1914 a od hlavního redaktora stránek Čelem vzad.
Přejít o stránku zpět   Vytisknout tuto stránku   Poslat článek e-mailem   Kniha hostů   Přejít o stránku vpřed