Čelem vzad číslo 11 - redakce

Přejít o stránku zpět   Vytisknout tuto stránku   Kniha hostů   Přejít o stránku vpřed

TIP: publikace České dějiny do roku 1914 Evropa do roku 1914 a od hlavního redaktora stránek Čelem vzad.
Nalezené články: Letem – knižním historickým – světem (1), Muzea na hradech a zámcích, Hrobka českých králů, Zpřístupněné hrady a zámky
Návštěvnost článků
Zobrazit články od tohoto autora ze všech čísel


Letem – knižním historickým – světem (1)


Poslat článek e-mailem
Název kapitoly: Křížem krážem
 
Ohodnoťte článek "Letem – knižním historickým – světem (1)":
 Hodnocení 1 z 5 (nejhorší)
 Hodnocení 2 z 5
 Hodnocení 3 z 5
 Hodnocení 4 z 5
 Hodnocení 5 z 5 (nejlepší)

Pravidelně vám v Čelem vzad předkládáme přehled novějších titulů populárně-odborné literatury s historickou tematikou. Činíme tak i tentokrát, jen jsme se rozhodli pro jinou formu: krátké (hodnotící) anotace jednotlivých titulů i historických řad předních i méně známých nakladatelství v osobním, jistě však ne vyčerpávajícím výběru; snažíme se přitom neztrácet ze zřetele potřeby a možnosti poučenějších studentů i jejich učitelů. Snad vás tento pokus alespoň něčím osloví. (Výběr jsme ukončili v únoru 2002, později vydané tituly jsme již nemohli zaznamenat.)

Začněme jednou zbrusu novou edicí a pak si připomeňme poslední tituly velkých nakladatelských domů:

J. Galandauer: Bitva u ZborovaDocela zajímavě a snad i perspektivně se otevřela edice pražského nakladatelství Havran Dny, které tvořily české dějiny. Pod redakčním dohledem P. Čorneje, A. Klimka či D. Třeštíka již vyšlo 5 titulů (všechny Praha 2002) se vzestupnou zajímavostí a čtivostí. Zatímco Urfusova Pragmatická sankce - rodný list podunajské monarchie je k uzoufání nudná a ani Kavkova Korunovace Karla IV. císařem Svaté římské říše čtivostí neoplývá (i když rozhodně není po obsahové stránce nezajímavá), s bravurou sobě vlastní uchopil téma bitvy u Zborova J. Galandauer (Bitva u Zborova - česká legenda); knížku přečtete jedním dechem i díky přehledné struktuře krátkých kapitolek, které vás tématem provedou takřka den za dnem až k vývoji legionářské tradice do dnešních časů. Se "sňatkem z rozumu" (Eliška Přemyslovna a Jan Lucemburský - sňatek z rozumu) se i G. Šarochová vypořádala vcelku se ctí. Knížky formátu A5 v jednotné grafické úpravě (ovšem bez obrazových příloh) lze doporučil i díky nevelkému rozsahu (kolem 150 stran) a přijatelné ceně.

Možná je to jen náš osobní postřeh, ale poslední knihy F. Kavky nevyznívají vzhledem k faktografické nahuštěnosti a celkovému stylu výkladu nijak zvlášť poutavě, i když přicházejí se sympatickými tématy. Stejný pocit se dostaví nad stránkami jeho práce vydané nakladatelstvím Paseka Čtyři ženy Karla IV. - královské sňatky (Praha - Litomyšl 2002 v edici Historická paměť); očekávané sondy do osobních vztahů panovnických dvojic se vlastně nedočkáte, zato přehršle politické faktografie ano. Stejná edice přinesla v roce 2002 ještě další dva překladové tituly věnované Juaně Šílené a kardinálovi Richelieu - zvlášť tento druhý nebude k zahození, žádná jiná monografie velkého státníka není totiž u nás k dispozici a navíc pohled na tuto výjimečnou osobnost zaujme i tím, že ho předkládá anglický historik (R. J. Knecht).

Záslužná a povětšinou kvalitní encyklopedická díla nakladatelství Libri (viz Durdíkovy, Vlčkovy a Plačkovy knihy o českých a moravských hradech a zámcích či encyklopedie klášterů) se pro běžného čtenáře - a ovšem také studenty - začínají stávat nedostupnými. Zhruba čtyřsetstránkové publikace, jistě opět spolehlivé a potřebné, jako např. Encyklopedie pravěku, Encyklopedie římské a germánské archeologie či Encyklopedie slovanské archeologie, jsou svou cenou (zpravidla 890,- Kč) nedosažitelné - maximálně tak jako dárky pod vánoční stromeček. Cenová politika Libri se tak čím dál tím více (a to i u dalších titulů) rozchází s realitou; zřejmě by bylo docela zajímavé znát výši nákladu a prodejnost takových publikací. Jeden titul by ale přece jen minimálně ve školní knihovně neměl chybět: svým záběrem imponující Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (II. díl - H/O, Praha 2002).

Podobným problémem trpí nově zahájené ediční řada stejného nakladatelství Stručná historie států - zatím vyšly (vše s vročením Praha 2002) např. Čína, Řecko, Kuba, Polsko, Pákistán. Nevelký rozsah přehledných textů od předních historiků je opět v příkrém rozporu s cenou - např. sto nevelkých stran za 160,- Kč, poslední knížky už přes 200,- Kč. Přitom pro základní informaci by tyto brožury mohly být vcelku využitelné i v porovnání s Dějinami států NLN; jen turistické doplňky ("encyklopedické heslo") na konci každé knížky jsou trochu zbytečné. Ale možná, že se začíná blýskat na lepší časy - poslední tituly (kupř. Afghánistán či Taiwan, Praha 2003) cenu poněkud snížily.

Varovat naopak lze před některými tituly jiné ediční řady Libri Otazníky našich dějin, která v sobě zahrnuje např. texty "nezávislého historika" (s velmi problematickým odborným renomé) E. Mandlera.

Již několik let pokrývá poptávku po kvalitní historické odborné a populárně-odborné literatuře, a to hned několika edičními řadami, Nakladatelství Lidové noviny (NLN). V poslední době ovšem poněkud přibrzdilo plnění svých nabitých edičních plánů, takže mnoho titulů nevyšlo. Jako takřka povinnou součást knihovny každého zájemce o historii se jeví Dějiny Rakouska od kolektivu českých historiků (mj. V. Veber, M. Hlavačka, P. Vorel, M. Polívka), jinak poslední část edice Dějiny států (Praha 2002).

Edice Česká historie v roce 2002 také poněkud zpomalila, z posledních svazků připomeňme (obě knihy Praha 2001) vynikající Husitské Čechy - struktury, procesy, ideje od F. Šmahela a Třeštíkův svazek Vznik Velké Moravy - Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791 - 871, který ovšem, zdá se, zaostal za autorovou předchozí mimořádně oceňovanou prací v téže edici (Počátky Přemyslovců), alespoň co se týče oslovení širší veřejnosti. Poměrně užšímu tématu je z knihy čítající skoro 390 stran věnováno jen 200 stran textu, zbytek tvoří poznámkový aparát a seznamy pramenů a literatury. To je pro běžného čtenáře asi jen přílišný luxus (za 275,- Kč).

J. Žemlička: Počátky Čech královskýchPřed "tržními" Vánocemi však NLN opět ožilo a nabídlo přesvědčivé dílo syntetizující celoživotní zájem Josefa Žemličky Počátky Čech královských (1198 - 1253) - proměna státu a společnosti, už na první pohled rozhodně "o několik koňských délek" předbíhající nepříliš povedený titul, zahrnují stejné časové období, z edice Velké dějiny zemí Koruny české od V. Vaníčka (nakl. Paseka).

Rádi bychom rovněž poukázali na nedávno zahájenou novou ediční řadu NLN - Knižnici Klubu Vltava, což pro příznivce této rozhlasové stanice nepotřebuje určitě dalších komentářů. Hned první svazek je mimořádně přehledným, srozumitelným, přitom obsažným pohledem na osobnost T. G. Masaryka (Cesta a odkaz T. G. Masaryka - fakta, úvahy, souvislosti, Praha 2002). Z autorů svazku jmenujme M. Havelku, R. Kvačka, A. Orta či E. Koháka. Následovat má svazek Duchem, ne mečem (J. Válka a kol.); cena je takřka neuvěřitelná: zhruba 270 stran za 129,- Kč!

J. Chalupa: Zápisky o válce občanskéEdiční plán NLN původně také sliboval mnohem košatější edici Knižnice Dějin a současnosti. Po dvou více teoretických svazcích (M. Havelka: Dějiny a smysl a G. Iggers: Dějepisectví ve 20. století) s chutí sáhnete po publikaci V. Vlnase, která svým rozsahem (na rozdíl od jeho Evžena Savojského) neodradí ani studenty. "Divadlo světa" je tentokráte situováno do Műnsteru a váže se k příběhu novokřtěnců, a jak je u Vlnase zvykem, nechybí ani obsáhlé pasáže o "druhém životě" novokřtěnecké tradice a její reflexi v historii, krásné literatuře i dalších druzích umění. Báječná četba. (Novokřtěnci v Műnsteru, Praha 2002) V podstatě totéž platí o 18. svazku této knižnice Zápisky o válce občanské od J. Chalupy, v takové podobě snad první hluboká sonda do příčin, průběhu a následků španělské občanské války i podstaty Francova režimu; mj. vám dodá i potřebné argumenty do diskuse se zjednodušujícími interpretacemi.

Chcete-li se mírně pobavit a současně cudně poodhalit císařské soukromí Františka Josefa I., nabízí se vám hned dvě seriózní, a nikoli senzacechtivé možnosti tak učinit, a to prostřednictvím publikací nakladatelství Brána. Ve spojení s Knižním klubem předkládá výběr z korespondence císaře a Kateřiny Schrattové příznačně nazvaný oslovením z císařských dopisů, tedy Moje milá, dobrá přítelkyně (Praha 2002). Rakouská editorka, historička B. Hamannová, jej doplnila několika exkurzy do císařského soukromí; celek dává zajímavou možnost poznat "lidskou stránku" všech tří hlavních jednajících osob (kromě obou pisatelů i císařovny Alžběty). Místy velmi půvabné. Hamannová je autorkou také zřejmě nejlepší biografie samotné Alžběty na našem trhu (a že těch rádoby seriózních, ve skutečnosti však povětšinou pochybných knížek o Habsburcích je!), jejíž 2. vydání nedávno vyšlo: Alžběta - Císařovna proti své vůli (Praha 2002).

A na závěr ještě krátký výběr jednotlivých titulů dalších nakladatelství:

Budete-li se chtít vypravit do světa dějin umění, asi vaše zraky automaticky přitáhne dlouho avizovaný 12. díl Dějin umění (nakladatelství Balios a Knižní klub, Praha 2002) z pera českých badatelů, věnovaný modernímu umění; snad napraví pošramocenou reputaci z nepříliš vyvedeného předposledního svazku. Pokud se zajímáte o architekturu, můžeme doporučit druhé vydání dvousvazkové Encyklopedie světové architektury - od menhiru k dekonstruktivismu nakladatelství Baset (Praha 2002); věnuje se ovšem i tematice české, název trochu zavádí.

K. Kuča: Atlas památekDalší - svým způsobem způsobem fascinující - titul zůstane ve vaší knihovně takříkajíc "navěky": Nakladatelství Baset zahájilo novou edici Atlas památek skvělým dvousvazkovým dílem K. Kuči Česká republika - ilustrovaný průvodce po architektonických památkách. Na 1 400 stranách vám autor představí stručnými, leč výstižnými popisy přes 13 000 památek v 3 550 městech a vesnicích, avšak navíc každé místo (i ta nejzapadlejší vesnička) je prezentováno alespoň jednou fotografií, těch je tu přes 6 200! Doslova neuvěřitelné, navíc, jak už je u K. Kuči zvykem (viz jeho Města a městečka…) spolehlivé, fundované. Autor prezentuje nejenom "velké" památky (hrady, zámky či městské aglomerace), ale s nemenším elánem představuje i vesnické kostelíky či lidovou architekturu, také technické památky atd.; cena je v tomto případě odpovídající (1360,- Kč).

Určitě neublíží především na politické dějiny zaměřený Lexikon světových dějin 1492 - 1914 A. Skřivana (nakl. A. Skřivan ml., Praha 2002); často bohužel drahé publikace pražského nakladatelství Argo korunoval vloni - v tom nejlepším slova smyslu - G. Duby a jeho Věk katedrál: Umění a společnost 980 - 1420.

F. Seibt: Ta stará ošklivá melodieVýrazně zaujmou - zvlášť při záplavě tendenční literatury na toto téma - Sudetoněmecká vzpomínání a zapomínání německých historiků Evy a Hanse Henninga Hahnových (Praha 2002, nakl. Votobia) - povinně by si měli přečíst kupříkladu "naši domácí" spojenci sudetoněmeckého hnutí. S virtuozitou sobě vlastní (viz např. jeho Karel IV.) předkládá německý historik F. Seibt netradiční, neotřelý pohled na (nejen) německé dějiny v "citlivém období" 1900 - 1945 (Ta stará ošklivá melodie; Praha 2002, nakl. Prostor). Knihy takového typu sice mohou stěží stoprocentně uspokojit každého, ale, jak píše v prologu Seibt: "Koneckonců každý člověk má vlastní představu o historii, stejně samozřejmě, jako má i svou vlastní historii. Pokud se chceme vzájemně trochu sblížit, musíme si historii toho druhého a jeho úsudky vyslechnout. Proto si musí naše přítomnost stále znovu vyprávět své dějiny." Určitě neprohloupíte, když se Seibtem necháte oslovit a provést "světem německých, ale třeba i českých dědů"…

Vybrali jste si? Věříme, že ano!

(jk)



 
Ohodnoťte článek "Letem – knižním historickým – světem (1)":
 Hodnocení 1 z 5 (nejhorší)
 Hodnocení 2 z 5
 Hodnocení 3 z 5
 Hodnocení 4 z 5
 Hodnocení 5 z 5 (nejlepší)

Ostatní články: Letem – knižním historickým – světem (1), Hrobka českých králů, Zpřístupněné hrady a zámky


Muzea na hradech a zámcích


Poslat článek e-mailem

Název kapitoly: Křížem krážem
 
Ohodnoťte článek "Muzea na hradech a zámcích":
 Hodnocení 1 z 5 (nejhorší)
 Hodnocení 2 z 5
 Hodnocení 3 z 5
 Hodnocení 4 z 5
 Hodnocení 5 z 5 (nejlepší)

Vloženou přílohu Čelem vzad 11 tvoří seznam zpřístupněných hradů a zámků v České republice, tedy objektů výhradně (či alespoň zčásti) s dobovou, interiérovou instalací. Tento seznam doplňujeme přehledem těch hradních, zámeckých či klášterních objektů, které jsou využívány výhradně pro expozice muzeálního charakteru; do seznamu není zahrnuta Praha a Brno. Přehled může být stěží vyčerpávající i vzhledem k tomu, že některé objekty by zřejmě patřily do obou seznamů (tomu se však vyhýbáme); navíc u nemalého počtu muzeí jsou sbírky prezentovány i ve více či méně zachovaných historických prostorách.

Pro orientační rozlišení objektů používáme stejných zkratech jako v příloze:
h - hrad / kl - klášter / z - zámek / tr- tvrz

Bělá pod Bezdězem - z
Benátky nad Jizerou - z
Bílá Lhota - z (arboretum)
Blansko - z
Budišov - z
Bystřice pod Hostýnem - z
Čechy pod Kosířem - z
Čelákovice - tr
Česká Lípa - kl
Česká Skalice - kl+tr
Děčín - z
Domažlice - h
Hodonín - z
Horažďovice - z
Horní Branná - z
Hostinné - kl
Hrubá Skála - z (vyhlídka)
Chanovice - z
Choceň - z
Choltice - z
Chotěboř - z
Chrast - z
Chudenice - z
Jeseník - tr
Jevišovice: Starý zámek - z
Jilemnice - z
Kladno - z
Kladruby (u Pardubic) - z
Klobouky u Brna - z
Klokočín - tr
Kosmonosy - loreta
Kralice nad Oslavou - tr
Kutná Hora: Hrádek - tr+z
Kutná Hora: Voršilský klášter - kl
Kyjov - z
Lanškroun - z
Lány - z (park)
Lázně Bělohrad - z (oranžérie)
Ledeč nad Sázavou - h
Lemberk: Bredovský zámeček - z
Liběchov - z
Litvínov - z
Louňovice pod Blaníkem - z
Mariánská Týnice (Kralovice) - kl
Mělník - kl
Mladá Boleslav - hr
Moravská Třebová - z
Moravské Budějovice - z
Moravský Krumlov - z
Nové Město na Moravě - z
Nový Dvůr u Opavy - z (arboretum)
Nový Jičín - z
           Nový Světlov (Bojkovice) - z
Ohrada - z
Olomouc - kl
Pelhřimov - z
Peruc - z
Písek - h
Plumlov - z
Plzeň - kl
Poděbrady - z
Pohansko u Břeclavi - z  (Lednicko-valtický areál)
Police nad Metují - z
Polná (u Jihlavy) - z
Prostějov - z
Průhonice - z
Přerov - z
Příbor - kl
Příbram - z
Přibyslav - z
Radnice - z
Roudnice nad Labem - z (jízdárna)
Roztoky u Prahy - z
Růžkovy Lhotice - z
Sokolov - z
Spálené Poříčí - z
Staré Hrady (u Libáně) - z 
Stráž nad Nežárkou - z
Stříbro - kl
Studénka - z
Tábor: Kotnov - h
Tachov - kl
Trmice - z
Třebíč - z
Týn nad Vltavou - z
Týnec nad Sázavou - h
Uherský Brod - z
Valašské Meziříčí - z
Velké Meziříčí - z
Velké Opatovice - z
Vimperk - z
Vlašim - z
Volyně - tr
Vraclav - památkový areál
Vrchlabí - kl
Vsetín - z
Vysoká u Příbrami - z
Vysoký Hrádek - z
Vyškov - z
Zásmuky - z
Zlín - z
Znojmo - kl
Ždánice - z
Žumberk - tr


 
Ohodnoťte článek "Muzea na hradech a zámcích":
 Hodnocení 1 z 5 (nejhorší)
 Hodnocení 2 z 5
 Hodnocení 3 z 5
 Hodnocení 4 z 5
 Hodnocení 5 z 5 (nejlepší)

Ostatní články: Letem – knižním historickým – světem (1), Muzea na hradech a zámcích, Zpřístupněné hrady a zámky


Hrobka českých králů


Poslat článek e-mailem

Název kapitoly: České dějiny v obrazech
 
Ohodnoťte článek "Hrobka českých králů":
 Hodnocení 1 z 5 (nejhorší)
 Hodnocení 2 z 5
 Hodnocení 3 z 5
 Hodnocení 4 z 5
 Hodnocení 5 z 5 (nejlepší)
Královský hrobka - současný stav

Královská hrobka z doby Rudolfa II. (1590): jednokoromorová (9,29 x 5,2 m), valená klenba; nejradikálnější a poslední úpravy 1928/35. Nový přístup k hrobce, vlastní vstup, vnitřní rozvrh hrobky: Kamil Hilbert. Konečná úprava 1934/35 Kamil Roškot: stěny i klenbu pokrývá žlutošedozelená mozaika bez ornamentů, na podlaze mramorové desky, jejichž ornament sleduje půdorys jednotlivých sargofágů (např. kruhy kolem ústředního sargofágu Karla IV.) + nové, stejně velké sargofágy, lišící se v architektonickém. ztvárnění i užitém materiálu. Hrobka slavnostně vysvěcena pražským arcibiskupem 2. 11. 1935; poslední antropologický výzkum v 70. a 80. letech 20. stol.

Colinovo mauzoleum

Colinovo mauzoleum (nad královskou hrobkou) objednali Maxmilián II. a jeho bratr Ferdinand Tyrolský, dokončit nechal Rudolf II. (1590). Autor nizozemský sochař A. Colin, práce od r. 1569. Uprostřed náhrobku z bílého mramoru ležící postavy Ferdinanda I., po jeho pravé ruce syn Maxmilián II., po levé manželka Anna (všichni tři do nadzemní části mauzolea také pohřbeni). Po stranách náhrobku 7 andílků, v nohách Ferdinanda socha vzkříšeného Krista. Po stranách tumby reliéfní medailony českých panovníků + erby císařských zemí. Kolem celého náhrobku kovaná a tepaná mříž od G. Schmidthammera. Mauzoleum otevřeno prvně až v 70. letech 20. stol.


Hrobka v roce 1743    Hrobka s rozpadlými rakvemi v r. 1928




Pohřbení v královské hrobce a mauzoleu

Královská hrobka
čísla za jménem odpovídají číslu na plánku podzemí Svatovítského chrámu

Karel IV. (č. 5) *14. 5. 1316 (vládl od r. 1346), †29. 11. 1378
   syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny
Jiří z Poděbrad (č. 6) *asi duben 1420 (vládl od 1458), †22. 3. 1471
   syn Viktorina z Poděbrad a Kunštátu a zřejmě Anny z Vartenberka
manželky Karla IV. (č. 7):
   1. Blanka z Valois (*1316, sňatek 1323, †1. 8. 1348)
   2. Anna Falcká (*1329, sňatek 1349, †2. 2. 1353)
   3. Anna Svídnická (*1339, sňatek 1353, †11. 7. 1362)
   4. Alžběta (Eliška) Pomořanská (*1347?, sňatek 1363, †14.-15. 2. 1393)
Jan Zhořelecký (č. 8) *15. 6. 1370, †1. 3. 1396
   markrabě braniborský a vévoda zhořelecký, 4. syn Karla IV., matka Alžběta Pomořanská; v sargofágu uložen spolu s pozůstatky neznámých osob
Ladislav Pohrobek (č. 9) *22. 2. 1440 (vládl od 1453), †23. 11. 1457
   syn Albrechta II. Habsburského a Alžběty Lucemburské (dcery Zikmunda)
Václav IV. (č. 10) *26. 2. 1361 (vládl od r. 1378), †16. 8. 1419
   syn Karla IV. a Anny Svídnické; v sargofágu spolu se svou 1. manželkou
Johanna Bavorská (č. 10) *1356, sňatek 1370, †31. 12. 1386
   1. manželka Václava IV.; v sargofágu spolu se svým manželem
Rudolf II. (č. 11) *18. 7. 1552 (vládl od 1576), †20. 1. 1612
   syn Maxmiliána II. a Marie Španělské; původní cínový sargofág
Václav (č. 12) *1350, †1351
   1. syn Karla IV., matka Anna Falcká; v hrobě i další pozůstatky nedospělých dětí Karla IV.
hrob tří Habsburků (č. 13):
   1. Eleonora *4. 11. 1568, †1. 3. 1580
      dcera Maxmiliána II. a Marie Španělské, sestra Rudolfa II.
   2. Rudolf I. Habsburský, zv. Kaše *asi 1281 (vládl od 1306), †3.-4. 7. 1307
       syn Albrechta Habsburského a Alžběty Goricko-Tyrolské
   3. Rudolf, vévoda rakouský *1270, †10. 5. 1290
      syn římského krále Rudolfa I. Habsb. (†1291) a Gertrudy z Hohenbergu
Marie Amálie (č. 14) *26. 2. 1746, †16. 6. 1804
   vévodkyně parmská, dcera Františka Štěpána Lotrinského a Marie Terezie,sestra Josefa II., Leopolda II. a Marie Antoinetty; původní cínová rakev


Podzemí Svatovítského chrámu Podzemí Svatovítského chrámu:
(podle P. Chotěbora)
1 - východní krypta baziliky sv. Víta,
2 - zbytek severní apsidy rotundy sv. Víta,
3 - jižní apsida rotundy,
4 - královská hrobka:
     5 - Karel IV.;
     6 - Jiří z  Poděbrad;
     7 - manželky Karla IV.;
     8 - Jan Zhořelecký a neznámé osoby;
     9 - Ladislav Pohrobek;
   10 - Václav IV. a Johanna Bavorská;
   11 - Rudolf II.;
   12 - Václav;
   13 - Eleonora, Rudolf I., Rudolf;
   14 - Marie Amálie

Colinovo mauzoleum

Ferdinand I. *10. 3. 1503 (vládl od 1526), †25. 7. 1564
   syn Filipa Sličného Habsburského a Juany Šílené
Anna Jagellonská *23. 7. 1503, sňatek 1516, †27. 1. 1547
   manželka Ferdinanda I., dcera Vladislava Jagellonského a Anny z Foix
Maxmilián II. *31. 7. 1527 (vládl od 1564), †12. 10. 1576
   syn Ferdinanda I. a Anny Jagellonské


Použitá literatura:
M. Bravermanová, M. Lutovský, Hroby a pohřebiště českých knížat a králů, Praha 2001
A. Merhautová (edit.), Katedrála sv. Víta v Praze, Praha 1994
E. Vlček - různé publikace z antropologických výzkumů

 
Ohodnoťte článek "Hrobka českých králů":
 Hodnocení 1 z 5 (nejhorší)
 Hodnocení 2 z 5
 Hodnocení 3 z 5
 Hodnocení 4 z 5
 Hodnocení 5 z 5 (nejlepší)

Ostatní články: Letem – knižním historickým – světem (1), Muzea na hradech a zámcích, Hrobka českých králů


Zpřístupněné hrady a zámky


Poslat článek e-mailem

Název kapitoly: Příloha
 
Ohodnoťte článek "Zpřístupněné hrady a zámky":
 Hodnocení 1 z 5 (nejhorší)
 Hodnocení 2 z 5
 Hodnocení 3 z 5
 Hodnocení 4 z 5
 Hodnocení 5 z 5 (nejlepší)

V tomto přehledu se snažíme uvádět pouze ty památkové objekty (hrady, zámky, zříceniny, kláštery, tvrze), které jsou zpřístupněny k prohlídkám za vstupné jako objekty s dobovou instalací (prezentující sbírky a architekturu), nikoli hradní a zámecké objekty, ve kterých jednoznačně dominuje muzeální charakter expozice (např. regionální vlastivědná muzea). Taktéž neuvádíme objekty volně přístupné k vnější prohlídce (tedy bez vstupného – např. většina hradních zřícenin). Přehled zachycuje stav před počátkem sezóny 2003 (turistická sezóna na zpřístupněných hradech a zámcích trvá zpravidla od 1. 4. do 31. 10., ale jsou i výjimky; navíc v dubnu a říjnu je větší část objektů otevřena pouze o víkendech a svátcích). Úplnost přehledu může být i přes nejlepší vůli pouze relativní.

Použité zkratky a značení:
h – hrad / h/z – hrad a zámek / kl – klášter / m – muzeum (objekt zahrnuje i muzeální expozici) / tr – tvrz / z – zámek / – zřícenina (hranice mezi hradem a zříceninou je poměrně široká, často se jedná spíš o tradiční zařazení)
x – k prohlídce určeno víc samostatných (oddělených) prohlídkových tras
+ – objekt v posledních několika letech nově zpřístupněný či s výrazně rozšířenou expozicí
(v) – objekt přístupný výrazně nepravidelně či spíše výjimečně, případně po předchozí dohodě
(sn) – objekt přístupný zpravidla jen o hlavní sezóně (v létě) o sobotách a nedělích
o – prohlídka je možná i bez průvodce, nebo se průvodce vůbec neposkytuje
(nep) – objekt momentálně nepřístupný (rekonstrukce nebo příprava zpřístupnění)
UNESCO – samotný objekt nebo areál, jehož je součástí (např. městská památková rezervace), je zapsán na seznamu světového kulturního dědictví


Bečov nad Teplou – h/z +
Bechyně – z
Benešov nad Ploučnicí – z x+
Bezděz – h o
Bítov – h/z
Blatná – z
Boskovice – zř o
Boskovice – z
Bouzov – h x
Brandýs nad Labem – z-m
Branná: Kolštejn – h/z +
Brno: Špilberk – h-m o
Broumov – kl +
Brumov – zř +o
Bruntál – z
Březnice – z x
Bučovice – z
Budyně nad Ohří – h-m +
Buchlov – h
Buchlovice – z
Cimburk u Koryčan – zř o
Cornštejn – zř (mimo sezónu zcela volně, v létě se vstupným)
Častolovice – z
Červená Lhota – z
Červené Poříčí – z (nep)
Červený Hrádek u Jirkova – z-m +
Český Dub – kl
Český Krumlov – h/z x UNESCO
Český Šternberk – h/z
Dačice – z
Dětenice – z +
Dobříš – z
Doksany – kl
Dolní Kounice – kl +(v)
Doudleby nad Orlicí – z
Drslavice – tr-m +(v)
Dřevčice – tr +(v)
Duchcov – z
Frýdek (Frýdek-Místek) – z-m
Frýdlant – h/z
Frýdštejn – zř o
Fryštát – viz Karviná
Grabštejn – h/z
Hasištejn – zř o
Házmburk (Klapý) – zř o
Helfenburk (u Bavorova) – zř o
Helfenburk/Hrádek u Úštěku – zř o
Helfštýn – h o
Hluboká nad Vltavou – z x
Hluboš – z-m +
Horšovský Týn – h/z x
Hořovice – z
Houska – h +
Hradec nad Moravicí – z
Hrádek (Úštěk) – viz Helfenburk
Hrádek u Nechanic – z
Hrubý Rohozec – z
Hukvaldy – h o
Humprecht – z
Cheb – h o
Chlumec nad Cidlinou: Karlova Koruna – z 
Chotěšov – kl
Choustník – zř o
Chropyně – z-m
Chyše – z +(sn)
Jánský vrch – viz Javorník
Janův hrad – zř UNESCO
Jaroměřice nad Rokytnou – z x
Javorník: Jánský vrch – z x
Jemniště – z
Jenštejn – zř o
Jezeří – z-m
Jičín – z-m o
Jindřichův Hradec – h/z x
Kaceřov – z (v)
Kačina – z x
Kadaň – kl-m (v)
Kámen – h +
Karlštejn – h x
Karlova Koruna – viz Chlumec nad Cidlinou
Karviná: Fryštát – z 
Kašperk – h
Kladruby u Stříbra – kl x
Klášterec nad Ohří – z-m x
Klenová – zř/z-m
Kokořín – h
Komorní Hrádek – z +(v)
Konopiště – z x
Kost – h
Košumberk – h/z-m
Kozel – z
Kozí hrádek – zř o
Krakovec – zř o
Krásný Dvůr – z
Kratochvíle – z-m
Kravaře ve Slezsku – z +
Kroměříž – z x UNESCO
Křivoklát – h x
Kuks – z (hospital)
Kunětická hora – h o
Kunštát – z-m (nep)
Kutná Hora: Vlašský dvůr – h-m UNESCO
Kynžvart – z +
Landštejn – h o
Lednice – z x UNESCO
Lednicko-valtický areál UNESCO: Rendez-vous (Dianin chrám), Kolonáda o, minaret o; viz též Janův hrad, Lednice, Valtice
Lemberk – z x
Lešná u Zlína – z
Libochovice – z
Líčkov – z +(sn)
Lichnice – zř o
Lipnice nad Sázavou – h
Litice – h o
Litomyšl – z x UNESCO
Lnáře – z
Loket – h o
Lužany – z (nep)
Lysice – z x
Malá Skála: Vranov – zř o
Malenovice – h-m
Manětín – z
Mělník – z
Měšice – z +(v)
Michalovice – zř o
Mikulov – z-m
Milevsko – kl (bazilika) (v)
Milotice – z
Mnichovo Hradiště – z x
Náchod – z x
Náměšť na Hané – z
Náměšť nad Oslavou – z x
Nebílovy – z x
Nelahozeves – z x
Nová Říše – kl
Nové Hrady (v již. Čechách) – h +
Nové Hrady u Litomyšle – z +o
Nové Město nad Metují – z
Nový Hrad u Blanska – zř o
Nový Hrádek u Lukova – zř
Okoř – zř
Olomouc: tzv. Přemyslovský hrad – h (biskupský palác) o
Opočno – z
Orlík u Humpolce – zř o
Orlík nad Vltavou – z
Osek – kl
Oslavany – z +(v)
Ostroh: Seeberg – h-m o
Pardubice – z-m o
Pecka – h-m
Pernštejn – h x
Plasy – kl x
Ploskovice – z
Potštejn – h
Praha: Pražský hrad – h/z xo UNESCO
Předklášteří (u Tišnova) – kl
Rabí – h
Raduň – z
Radyně – zř o
Rájec nad Svitavou – z
Rajhrad – kl +o
Rataje nad Sázavou – z-m
Ratibořice – z
Rosice – z
Roštejn – h
Roudnice nad Labem – kl (v)
Rožmberk nad Vltavou – h
Rychnov nad Kněžnou – z
Rýzmberk – zř o
Semtěš – tr +o
Skalná: Vildštejn – h-m o
Slatiňany – z-m
Slavkov u Brna – z
Sloup – hr o
Sovinec – hr
Starý Jičín – zř o
Strakonice – kl/h-m o
Strážnice – z-m
Střekov – hr
Svatý Jan pod Skalou – kl o(sn)
Svojanov – hr-m
Sychrov – z x +
Šternberk – h
Štramberk: Trúba – zř o
Švihov – hr x
Telč – z x UNESCO
Teplá – kl
Teplice – z-m
Točník – hr o
Tovačov – z +
Trosky – zř o
Třebíč – kl (bazilika)
Třeboň – z x
Uherčice – z +
Úsov – h/z-m
Valdštejn – zř o
Valečov – zř o
Valtice – z UNESCO
Velehrad – kl o
Velhartice – h/z +
Velké Březno – z
Velké Losiny – z
Veltrusy – z
Veveří – h +o(sn)
Vizovice – z x +
Vranov – viz Malá Skála
Vranov nad Dyjí – z
Vrchotovy Janovice – z-m
Vyšší Brod – kl
Zákupy – z 
Zelená Hora u Nepomuku – z (nep)
Zlatá Koruna – kl +
Znojmo – h(rotunda)/z-m
Zruč nad Sázavou – z-m +(v)
Zvíkov – h o
Žďár nad Sázavou – kl/z-m; kostel Zelená Hora UNESCO
Žebrák – zř o
Želiv – kl
Žirovnice – z-m
Žleby – z



 
Ohodnoťte článek "Zpřístupněné hrady a zámky":
 Hodnocení 1 z 5 (nejhorší)
 Hodnocení 2 z 5
 Hodnocení 3 z 5
 Hodnocení 4 z 5
 Hodnocení 5 z 5 (nejlepší)


Zobrazit články od tohoto autora ze všech čísel
Nalezené články: Letem – knižním historickým – světem (1), Muzea na hradech a zámcích, Hrobka českých králů, Zpřístupněné hrady a zámky
Návštěvnost článků
TIP: publikace České dějiny do roku 1914 Evropa do roku 1914 a od hlavního redaktora stránek Čelem vzad.
Přejít o stránku zpět   Vytisknout tuto stránku   Kniha hostů   Přejít o stránku vpřed